Tentokrát kašlu na nějaký úvod o tom, jestli jste nového Batmana viděli nebo ne. Je mi totiž jasné, že kdo ho vidět chtěl, už ho prostě dávno viděl, a to možná i vícekrát. Určitě vám tak neuniklo, že se v jedné krátké scéně z Arkhamu téměř na konci filmu objevil tajemný vězeň, kterým nebyl nikdo jiný než Batmanův úhlavní nemesis Joker.
Matt Reeves přitom tuto scénu komentoval se slovy, že dokonce natočil ještě další mnohem delší scénu s Jokerem. Konkrétně šlo o scénu výslechu mezi Batmanam a Joker, tedy nejspíše něco podobného jako tomu bylo v ikonické scéně Temného rytíře. Tato scéna se ovšem do finálního sestřihu nedostala a pro diváky tak zůstala záhadou, tedy až doteď. Celá tato pětiminutová scéna byla totiž před pár dny zveřejněna na YouTube. Kdo ji tak ještě neviděl, mazejte to rychle dohnat, stojí to za to.
O co v té scéně vlastně jde? Batman se zoufale snaží zjistit, kdo je záhadný sériový vrah Hádankář, a tak jde pro pomoc k dalšímu sériovému vrahovi Jokerovi, protože kdo jiný by měl takovému psychopatovi, jakým je Hádankáři rozumět více než právě Joker.
Ano, i mě to celé připomnělo Mlčení jehňátek, kde chtěla Clarice Sterlingovová, aby ji Hannibal Lecter pomohl s dopadením Buffalo Billa. Právě v tomto ohledu pak scéna s Jokerem funguje přímo úchvatně. Joker je totiž, jak všichni víme, extrémně vychytralým manipulátorem, který se vám dokáže bez problémů dostat do hlavy a naprosto vás rozebrat. A právě to se mu v dané scéně daří absolutně dokonale.
Vysmívá se Batmanovi, udivuje se nad tím, že na to nedokáže přijít, užívá si to, že od něj Batman žádá pomoc a postupně celou situaci otáčí proti němu, když nejenom, že zpochybňuje jeho morální hodnoty a mantinely, ale navíc jej také přirovnává k samotnému Hádankáři. Viditelně se tak Batmanovi dostává pod kůži v následku čehož nakonec Batman naštvaně odchází. Čímž ale jen potvrzuje v podstatě všechno, co o něm Joker řekl.
Je to bravurně napsaná scéna, v níž se za každým slovíčkem skrývá skrytý význam nebo kousavá poznámka. Joker je zde vykreslen jako klidný, vypočítavý, a hlavně vysoce inteligentní manipulátor, který si s Batmanem hraje jakoby nic. Ten jej tak má očividně zavrtaného hluboko pod kůží a neví si s ním rady.
Bude tak velice zajímavé sledovat, jak se bude tento osudový vztah hrdiny a padoucha dále vyvíjet. Ten potenciál je tam nicméně přímo hmatatelný. Vyzdvihnout si pak samozřejmě zaslouží také způsob, jakým je scéna natočena a nasnímána. Režisér Matt Reeves a kameraman Greig Fraser tu totiž odvádí naprosto úžasnou a bezchybnou práci. Jokerův obličej je po celou dobu rozostřený a my tak vidíme pouze náznak toho, jak asi vypadá v celé své kráse. Rozostřené záběry na jeho obličej se pak pouze střídají se záběry na jeho znetvořené ruce či hlavu.
A vypadá teda extrémně zle. Na závěr je nám pak dopřán pohled do jeho zlověstných očí a detailnější záběr na znetvořená ústa. Takto nechutně vypadající a zároveň strach vzbuzující Joker tu ještě nebyl. Hned jsem si vzpomněl na obal komiksu Joker od Briana Azzarella. Je to prostě paráda. Atmosféra, kontrasty, rozostření kamery, snímání, to všechno je v té scéně pojato naprosto fantastickým způsobem. Byť byla vystřižena z finální verze snímku, jedná se prostě o nejlepší a nejatmosféričtější scénu z celého filmu. Kromě Reevese a Frasera si nicméně pochvalu zaslouží také představitel Jokera Barry Keoghan. Ten je v té roli totiž extrémně suverénní a krade si ji celou pro sebe.
Jeho smích je dokonalý, jeho hlas je dokonalý, jeho gesta jsou dokonalá, vážně se nemohu dočkat, až začne jako Joker pořádně řádit, protože tohle je po Heathu Ledgerovi a Joaquinu Phoenixovi další extrémně povedené uchopení tohoto ikonického záporáka. Jistá inspirace právě Ledgerem je tu pak více než viditelná. Kromě něj jsem si ale vzpomněl také na Marka Hamilla, jehož smích mi ten Keoghanův dost připomínal.
Zároveň jde ale také vidět, že tvůrci i Keoghan samotný se rozhodli Jokera uchopit zase trochu jinak a posunout jej malinko odlišným směrem, než jsme doposud ve filmech viděli. Kam se hrabe přehrávaný a neskutečně trapný Joker v podání Jareda Leta. Schválně jsem si pak pustil pár jeho záběrů ze Sebevražedného oddílů a upřímně jsem nevěděl, jestli se mám smát nebo plakat. Tak moc mi bylo Leta líto. Keoghanův Joker je prostě úplně na jiné úrovni a jsem hodně zvědavý, co všechno předvede v budoucnu. Podle všeho se totiž opravdu máme na co těšit.