plakát k filmu The Gray Man

Recenze: The Gray Man (2022)

Velkolepá akční jízda plná hvězd, která hravě strčí do kapsy Jasona Bournea i Ethana Hunta, natočená za 200 miliónů dolarů režisérským duem, jež má na kontě poslední dva díly Avengers. Takto velkohubě Netflix svůj nový akčňák The Gray Man prezentoval a naivně přitom doufal, že dát zdánlivě šikovným tvůrcům extrémně štědrý rozpočet a zcela volnou ruku, se ukáže jako dobrý nápad. Jenže bohužel neukázalo.

The Gray Man je totiž jen dalším typický netflixovsky přepáleným produktem, který vás sice na jeden večer bez problémů zabaví, další den si z něj ale nebudete pamatovat prakticky vůbec nic. Což je teda u filmu za 200 miliónů dolarů neskutečný průser. Z toho béčkového scénáře vycházejícího z předlohy Marka Greaneyho se přitom dalo dozajista vytřískat mnohem více.

Příběh sleduje elitního zabijáka Sierru Šest, jemuž se při jedné akci dostane do rukou něco, co nejspíš nemělo, v důsledku čehož se jej rozhodne jeho zaměstnavatel zlikvidovat, a to všemi dostupnými prostředky. Chápu, že to nezní kdoví jak chytře či originálně a upřímně ani já moc nechápu, jak do toho někdo mohl vrazit tolik peněz. Na pořádnou akční jízdu ale žádný nějak zvlášť chytrý scénář nepotřebujete. Pokud dokonale funguje všechno ostatní, scénář kdoví jak chytrý či úžasný být nemusí. Své o tom může vyprávět třeba takový Šílený Max.

Chris Evans ve filmu The Gray Man

Zatímco Šílený Max se ale mohl opřít o famózně natočenou akci, dechberoucí vizuál, kulervoucí hudbu a dokonalé herecké výkony, The Gray Man se nemůže opřít v podstatě o nic z toho. Ačkoliv úvodní akční sekvence svou velkolepostí a rádoby stylem přímo křičí, že se s klidem vyrovná jakékoliv novodobé bondovce, nakonec stejně působí nepřehledně a vlastně úplně k ničemu.

Nepřehledný střih, mizerná choreografie, vyblitý vizuál, nulové napětí a otřesné CGI, jsou ostatně vlastnosti v podstatě každé akční sekvence v tomto filmu. Tvůrci na tu akci tak očividně úplně kašlali. Hlavně ať se tam hodně střílí a sem tam něco vybouchne, přece nevadí, že je to nepřehledné, nenápadité a vlastně úplně k hovnu, že jo. Nejčastěji zmiňovaná akce v Praze je pak sice díky známému prostředí a české policii hodně fajn, ani tady se ale žádné zapamatování hodné scény prostě nedočkáme. Hlavně u scény s tramvají přitom ten potenciál rozhodně byl, vyblitý vizuál a přepálené CGI ale spláchly veškeré naděje na kulervoucí scénu do záchodu.

Kdybych tak nevěděl, že ten film stál monstrózních 200 miliónů dolarů, tipoval bych že stál tak maximálně 50 miliónů. Ty prachy na něm prostě nejdou vůbec vidět. Kde jsou ty časy, kdy měli tvůrci extrémně omezený rozpočet a museli se setsakramentsky snažit, aby natočili, co chtěli. The Gray Man je přesný opak tohoto přístupu. Režisérské duo bratrů Russoových mělo absolutně volnou ruku a štědrý rozpočet, očividně se jim ale nechtělo vymýšlet nic originálního a snažit se tak natočit něco, co by opravdu stálo za to. Přitom u posledních dvou dílů Kapitána Ameriky a Avengers se jim přesně něco takového povedlo. Dohled Kevina Feigeho a spol. byl tak očividně mnohem zásadnější, než se na první pohled zdálo.

Co se pak herců týče, malinkou pochvalu si zaslouží v podstatě jen Chris Evans. Jeho postava sice nic moc nepředvedla, právě díky němu ale tak dobře fungovalo i to málo, co předvedla. Ryana Goslinga mám pak opravdu hodně rád. Role Šestky mu ale prostě vůbec nesedla. Celou dobu jsem si říkal, že by mi do takové role mnohem více seděl třeba takový Jason Statham. Velký problém té postavy je ale především to, že nám scénář tak úplně nedokáže prodat tu její nebezpečnost.

Ryan Gosling ve filmu The Gray Man

Několikrát tam sice zazní, že je opravdu setsakra dobrý v tom, co dělá. V těch akčních sekvencích jsem ale tenhle pocit vážně neměl. U takového Johna Wicka jste v podstatě hned poznali, že je to absolutní „motherfucker“, Šestka ale takto nepůsobí ani po čtyřech velkých akčních scénách, což je teda docela problém. Kouzlo Any de Armas se pak někam záhadně vytratilo. Zatímco v Není čas zemřít byla akční sekvence s ní tou vůbec nejlepší z celého filmu a chemii s Danielem Craigem měla přímo fantastickou, tady byla extrémně nevýrazná a mezi ní a Goslingem nebylo v podstatě vůbec nic.

Když to teda vezmu kolem a kolem, The Gray Man je ve všech ohledech jen další průměrnou netflixovskou jednohubkou, která sice na jeden večer bez problémů zabaví, další den si z ní ale nebudete pamatovat v podstatě vůbec nic. Když vezmu v potaz to, že šlo o projekt za 200 miliónů, jež měl navíc papírově všechny předpoklady pro to, stát se podobně velkou značkou, jakou je Mission Impossible, John Wick či Jason Bourne, je mi z toho vyloženě smutno. K tomu, aby konkuroval Ethanu Huntovi mu, ale chybí Tom Cruise, Christopher McQuarrie a tým kolem nich. Na Jasona Bourne zase nemá dostatečně chytrý scénář a dravou režii Paula Greengrasse. No a na Johna Wicka se vůbec nechytá, co se šikovnosti a zkušeností tvůrců týče.

Nakonec se tak sice jedná o lepší snímek, než jakým byl příšerný Red Notice, za rámeček si ho ale Netflix rozhodně nedá. Kdyby na to dali 50 miliónů takovému Michaelu Bayovi, možná by udělali lépe. Nebylo by to sice tak rádoby rozmáchlé, stoprocentně by to ale bylo zábavnější.

Co bude dál vážně netuším a netuší to podle mě ani hlavouni v Netflixu, kteří si teď určitě pokládají otázku, jestli jsou dneska opravdu všichni ti režiséři tak extrémně neschopní, že když je nikdo nekontroluje a nevede, nejsou schopni natočit pořádný film? A já si ji ostatně pokládám taky. Přestylizovaná, přeplácaná a vše vykrádající Cherry tak očividně odráží šikovnost bratrů Russoových mnohem více než Návrat prvního Avengera, Občanská válka, Infinity War či Endgame. Je to smutné, ale je to tak.

Moje hodnocení

5/10