Tak jsme se konečně dočkali, dlouho očekávané zakončení veleúspěšné hororové série Halloween je tu. Do kin vstupuje závěrečný díl celé této ságy, ve kterém nastane finální zúčtování Laurie Strode a Michaela Myerse, dvou dnes naprosto ikonických postav slasher žánru. Je to tady, první sekundy snímku a už jsem naprosto ponořen do dechberoucí atmosféry Halloweenu a netrpělivě očekávám, kdy se na scéně objeví nesmrtelný Michael a pokusí se to jednou provždy ukončit s o nic míň nesmrtelnou Laurie. Bože, je to skutečně tady, závěr této ságy je zde, sakra, to jsou nervy, tak kdo z nich to přežije, kdo….ehm, moment, co to ku*va je? Kdo je sakra Corey a proč by mě měl v tuhle chvíli zajímat?
Jedná z nejhůře napsaných a zahraných love story ever
Děj snímku se odehrává přibližně čtyři roky po událostech dvojky, protože efektně navázat na něco tak debilního a odporného je prostě nemožné. A upřímně řečeno, nic moc zajímavého či děsivého se tu dobrou hodinu neděje. Laurie se rozhodla ze svého traumatu něco vytěžit, a tak píše knihu o všem, co se jí stalo. Její vnučka Allyson pracuje jako zdravotní sestra v místní nemocnici. A pak je tady ještě nová postava Corey, na první pohled poměrně klasický outsider, který, vlivem nešťastné a nechtěně vtipné náhody, skončil jako mechanik na šrotišti.
A právě Corey, nová, špatně zahraná, napsaná, a hlavně děsně otravná a zbytečná postava je ústředním hrdinou celého snímku. Ano, čtete správně, hlavní dějovou linkou není Laurie a její epické zúčtování s Michaelem, na které celou dobu nedočkavě čekáme. Michael i Laurie jsou zde naprosto nepochopitelně odsunuti na druhou kolej a otěže místo nich přebírá nesympatická omladina v jedné z nejhůře napsaných love story ever.
Absolutně přitom nechápu, jak mohlo něco takového tvůrcům projít. Opravdu jsem od toho nečekal zázraky, když už nic jiného, alespoň jsem se těšil na nějaké ty stylové a správně brutální vraždy. Co jiného taky od Halloweenu očekávat, nikdy přece nešlo o bůhví jak promyšlenou či rafinovanou sérii. O to víc jsem byl ale zděšený tím, co nám tu tvůrci z vážnou tváři předhodili. Romantická linka mezi Coreym a Laurienou nadrženou vnučkou je totiž všechno jen ne dobrá.
Ve skutečnosti je dokonce tak špatná, že vlastně ani nevím, jak vám ji mám popsat. Ve chvíli, kdy Allyson poprvé uvidí Coreyho, nahodí tak extrémně nadržený výraz, že jsem si na chvíli myslel, že sleduji nějakou porno parodii Halloweenu, ve které jde příběh stranou a postavy spolu prostě každou chvíli začnou naprosto bezdůvodně souložit. Tak extrémně uspěchaná a z prstu vycucaná tato dějová linka je. Corey se naproti tomu celou dobu tváří a chová jako totální idiot, sype ze sebe jedno špatně napsané moudro za druhým a vlivem pár nešťastných náhod se z něj pomaličku stává čím dál větší psychopat. Allyson mu přitom všechno žere i s navijákem, protože je to přece Corey, její vysněný milenec a životní láska, kterého zná…ehm asi tři dny?
Kde je teda Michael a co dělá Laurie?
Ptáte se, co teda celou tu dobu dělá Michael Myers? Vlastně nic moc, celé ty čtyři roky prostě jen tak odpočívá někde v kanále a, a to je vše. Až po tom, co jej Corey čirou náhodou objeví, se najednou rozpomene, že je vlastně obávaným zabijákem, který chtěl před pár lety zabít Laurie. Věk se přitom nepodepsal jen na jeho paměti, ale také na kondici, a to dokonce tak extrémním způsobem, že za celý film zabije pouhopouhé čtyři lidi a v jednu chvíli se dokonce nechá přeprat samotným Coreym.
Ano, ten „fucking motherfucker“, co v minulém díle najednou vymlátil skoro celé město, si zde nedokáže poradit s jedním o hlavu nižším teenegerem. A samotná Laurie? Jak už jsem zmiňoval výše, ta píše své memoáry a dál, dál v podstatě nic. Nakupuje, flirtuje s rozpadajícím se bývalým šerifem, smutně kouká z okna a připaluje koláče. Na obyčejnou stařenku vlastně docela vzrušující důchod, na drsnou Laurie Strode toužící pomstít se Michaelovi za zabití její dcery je to ale zatracená, a hlavně řádně nepochopitelná nuda.
Kde je to epické zúčtování? Kde je ta po zuby ozbrojená Laurie, která před lety bydlela v podstatě na střelnici a nedočkavě čekala, až bude moct konečně zabít toho hnusáka v masce? Jedno je jisté, tady ne. Pokud se vám teda nějakým zázrakem podaří vydržet tu přibližně 106 minut trvající nudnou vatu plnou retardovaných zvratů a uši trhajících dialogů, nakonec se něčeho, co by se dalo v nějaké alternativní realitě nazvat vyvrcholením skutečně dočkáte, jásat z něj ovšem stoprocentně nebudete. Tak odbyté, nepochopitelné, retardované, nesmyslné, debilní, směšné, tragické…a dost, tohle nemá cenu, prostě je to sra*ka.
Závěr
Tak dementní a špatně uchopený horor jsem vážně dlouho neviděl a vzhledem k tomu, že během sledování snímku řada lidí ze sálu pravidelně odcházela a zase přicházela a ke konci se ve svých sedačkách všichni dost vrtěli, asi nejsem jediný, kdo to tak cítí. Opravdu tak začínám mít vážné podezření, že David Gordon Green ve skutečnosti nechtěl tuto série vrátit na pomyslný piedestal slasher žánru, ale jen se na ni pořádně vychcat. Na neštěstí pro diváka se mu to přitom extrémním způsobem povedlo. Pokud tak máte chuť na nějaký opravdu intenzivní hororový kino zážitek, raději se vydejte na Úsměv. Právě ten je totiž ve všech ohledech minimálně o parník napřed oproti příšernému zakončení série Halloween.
Moje hodnocení
Odpad