Filmová branže samozřejmě může být až přehnaně štědrá. Smutnou pravdou nicméně zůstává, že kvalitě filmu často neodpovídají jeho tržby. To ostatně v poslední době poměrně pravidelně dokazují nejenom generické marvelovky, ale také Netflix a jeho nálož průměrných výplachovek, na které se ale podívá opravdu skoro každý.
To, že natočíte kvalitní film tak bohužel automaticky neznamená, že se rázem stanete hvězdou a milionářem. Spousta dnes už absolutně legendárních a nepostradatelných snímků byla v době uvedení naprostými propadáky, na které se do kin prostě nechodilo. Často je tak musel zachránit až následovný prodej na video. Ačkoliv se to přitom z dnešního pohledu může zdát u některých snímku naprosto nepředstavitelné, není to ani zdaleka ojedinělé.
Věc / The Thing (1982)
Legendární režisér John Carpenter je člověk, bez kterého si dnešní hororový žánr snad ani nedokážeme představit. Všichni jej samozřejmě známe hlavně díky prvnímu dílu kultovní hororové série Halloween. Carpenter je ale mimo to zodpovědný také za další kultovní záležitost, a to sci-fi horor Věc. Ta měla navázat na obrovský úspěch sci-fi hororu Vetřelec, který zbořil kina v roce 1979. V té době už byl samozřejmě Carpenter dobře znám právě díky Halloweenu. Studio Universal si tak spočítalo, že když dokázal Carpenter udělat z Halloweenu obrovský hit za minimální náklady, bude schopen něco takového zopakovat i v případě Věci.
Další důležitou částí skládačky, bez které by Věc nebyla Věcí byl vedle Carpentera také Rob Bottin. Pokud nevíte, kdo to je, tak je to ten geniální blázen, co vymyslel a udělal všechny ty neuvěřitelné praktické efekty, které můžeme ve Věci vidět. Jen tak pro zajímavost, v době natáčení mu bylo jen něco přes 20 let. Právě praktické efekty byly ale jedním z důvodů, proč nakonec Věc v kinech neuspěla. V té době prostě diváci nebyli na tak brutální a reálně vypadající efekty připraveni. Kritici navíc Věc extrémním způsobem odstřelili s tím, že se jedná o bezduchou podívanou plnou nechutných záběrů, která se nedá nazvat jinak než odpadem.
Věc měla pak smůlu také v tom, že v době uvedení válcoval kina obrovský hit Stevena Spielberga E. T. Mimozemšťan. Diváci se tehdy prostě nemohli nabažit rodinné podívané s roztomile vypadajícím mimozemšťanem. Jelikož ale byla Věc přesným opakem podívané pro celou rodinu, nikoho tehdy nezajímala. Mrazivý horor s nepříjemně tísnivou atmosférou a s mimozemšťanem, jež, vás dokáže nechutným způsobem pohltit a transformovat tak při rozpočtu 15 miliónů dolarů dokázal v kinech utržit pouze necelých 20 miliónů.
Šlo tak o poměrně fatální propadák, kvůli kterému se studio Universal rozhodlo téměř okamžitě ukončit s Carpenterem spolupráci. Ten navíc kritiku svého filmu rozdýchával opravdu hodně těžce. I když je tak dnes Věc považována za naprosto legendární a kultovní záležitost, v době uvedení způsobila Carpenterovi opravdu velké nepříjemnosti.
Blade Runner (1982)
Blade Runner je kultovní sci-fi podívaná, jež dokáže i 40 let od svého vzniku vyvolat vášnivou debatu. Lidé jej totiž dodnes buďto milují nebo nenávidí. Nejinak tomu přitom bylo už v době uvedení. Zatímco jedna polovina diváků ho vychvalovala do nebe, té druhé přišel plytký a extrémně nezajímavý. A vlastně se není čemu divit. Jde totiž o atmosférické, pomalu plynoucí sci-fi drama, které spíše, než na akci sází na hluboké myšlenky, hutnou atmosféru a perfektní herecké výkony. O divácky vděčný snímek se tak rozhodně nejedná. A právě to bylo taky jedním z důvodů, proč v kinech Blade Runner tak extrémním způsobem propadl.
Kromě toho byl ale hlavní problém především v neskutečně nabité konkurenci. Podobně jako Věc šel totiž do kin v roce 1982. V tom samém roce ale válcoval kina jiný sci-fi snímek, a to E. T. Mimozemšťan. Vedle něj tu pak navíc byly hity jako Star Trek II: Khanův hněv či Barbar Conan. Malinko náročnější snímky jako je právě Blade Runner nebo Věc, tak prakticky neměly šanci uspět. S rozpočtem skoro 30 miliónů dolarů si tak nakonec z kin odnesl pouhých 41 miliónů.
Na rozdíl od Věci, měl ale Blade Runner navíc ještě problémy se svou finální podobou. Původní skoro dvouhodinový sestřih totiž při zkušebním promítání naprosto pohořel. Snímek byl tak zkrácen na střídmějších 90 minut. To vedlo nejenom ke zkratkovitosti a nesmyslnosti děje, ale navíc ještě k tomu, že byl představitel hlavní role Harrison Ford nucen nadabovat vše vysvětlující voiceover. Tím to ale ani zdaleka neskončilo. Dnes už existuje dokonce sedm oficiálních verzí snímku, a to pracovní verze, americká kino verze, světová kino verze, režisérská verze a finální verze.
Rozhodně se tak jedná o velice komplikovaný a zajímavý snímek, který ale prostě nesedne každému. Jeho slabé tržby ovšem pořád nic nemění na tom, že je dnes Blade Runner považován za kultovní klasiku a jeden z nejzajímavějších sci-fi kousků vůbec. V roce 2017 se navíc dočkal volného pokračování, a to v režii jednoho z nejlepších současných režisérů Denise Villeneuvea. Ani druhý díl se ale nesetkal s bůhví jak velkým úspěchem v kinech, čímž vlastně jen potvrdil, jak nevděčnou, avšak stále velice zajímavou a podmanivou podívanou Blade Runner ve skutečnosti je.
Highlander (1986)
Z dnešního pohledu už sice Highlander působí malinko lacině či nechtěně směšně, to však nic nemění na tom, že se jedná o naprosto kultovní záležitost, na kterou dodnes nedá řada z nás dopustit. Banda nesmrtelných válečníků, jež se snaží jeden druhému useknout hlavu, nadupaná hudba od legendární skupiny Queen, souboje, při kterých každé střetnutí mečů bombasticky zajiskří a dokonale přehnaný záporák v podobě Kurgana. Taková fantasy podívaná se dneska už prostě nevidí.
A to přitom rozhodně nešlo o jednoduché natáčení. Celý nápad o nesmrtelných válečnících bojujících jeden proti druhému vypadal v původní podobně opravdu hodně odlišně. Scénář se nicméně musel hned několikrát přepisovat a mnoho nápadů či dějových linek z něj tak bylo vyškrtnuto. Původně se měla více řešit minulost všech hlavních postav, a dokonce bylo v plánu věnovat se také dětem, kterých měl mít hlavní hrdina Connor MacLeod celkem 37.
To vše se ale na úkor akčních scén vyškrtlo a upřímně řečeno, je to jenom dobře. Člověk nad tím filmem tak nemusí zas tak moc uvažovat a může si jen užívat ty efektní souboje na meče. Další zajímavostí je to, že představitel hlavní role Christopher Lambert neuměl při podpisu smlouvy vůbec anglicky. V té době měl totiž za sebou jen hlavní roli ve snímku Tarzan, ve kterém moc mluvit nemusel.
To že tak Lambert nemluví anglicky úplně dokonale, nakonec tvůrci ospravedlnili tím, že jeho postava pochází z různých částí světa a jelikož žije už tak dlouho, všechny jazyky se mu nějakým způsobem překrývají. Rozhodně to teda nebylo úplně jednoduché natáčení, o čemž svědčí i fakt, že hlavní hvězda filmu Sean Connery málem přišel o hlavu, a to při natáčení souboje se záporákem Kurganem s tváří Clancyho Browna. Jen tak pro zajímavost právě Clancy Brown si zahrál hned ve třech filmech v tomto článku. Kromě Highlandera se objevil také v Hvězdné pěchotě a Vykoupení z věznice Shawshank.
Bohužel, všechny tyto peripetie natáčení byly kritikům v době uvedení snímku úplně ukradené. Ti totiž snímek extrémním způsobem odstřelili a Highlander tak při rozpočtu 19 miliónů dolarů utržil v kinech pouze 13 miliónů. Na štěstí pro tvůrce se ale Highlander stal postupem času absolutním kultem, který žrali hlavně na videu úplně všichni.
I díky úspěchu v Evropě a na videu se tak nakonec dočkal celkem čtyř opravdu extrémně špatných pokračování, na které je ale lepší zapomenout. To by se však mohlo v budoucnu změnit, jelikož už dlouhou dobu plánuje remake Highlandera režisér všech dílů Johna Wicka Chad Stahelski. Snad se k tomu teda Stahelski někdy v budoucnu skutečně dostane a my tak konečně dostaneme dalšího Highlandera, jež bude opravdu stát za to.
Vykoupení z věznice Shawshank / The Shawshank Redemption (1994)
Vykoupení z věznice Shawshank je možná tím vůbec nejlepším příkladem toho, že kvalita snímku ještě automaticky neznamená komerční úspěch. Dodnes jde totiž o jeden z nejlépe hodnocených snímků všech dob. Vězeňské drama pojednávající o neprávem odsouzeném účetním je fantastický pojatým snímkem, jež vás chytne za srdíčku a jen tak nepustí. Kromě toho se navíc jedná o životní dílo režiséra a scénáristy Franka Darabonta a dost možná taky nejlepší filmovou adaptaci Stephena Kinga. V době uvedení o něj ale nikdo nejevil sebemenší zájem.
S rozpočtem pouhých 25 miliónů dolarů přitom rozhodně nešlo o nějak závratně drahou produkci. Co se teda v případě Vykoupení z věznice Shawshank pokazilo? Mnozí včetně hlavních hvězd Tima Robbinse a Morgana Freemana přisuzují naprosté prošumění kiny dlouhému a špatně zapamatovatelnému názvu.
Lidem ten název prostě nic moc neříkal, byl na zapamatování hrozně dlouhý a podle slov Robbinse jej dokonce lidé mnohdy nazývali zmateně a nesourodě. V době uvedení navíc filmy z vězeňského prostředí zrovna dvakrát netáhly. Hlavními taháky byly tehdy akční kousky s hvězdami jako je Bruce Willis. Ani znovu uvedení do kin a Oscarové nominace v hlavních kategoriích tak nakonec nedokázaly tržby kinech vytáhnout výše než na 58 miliónů dolarů.
Největší smůlou Shawshanku byl ale bez debat Forrest Gump. Perfektně natočený hit s Tomem Hanksem v hlavní roli totiž v tu dobu válcoval kina, a to tak neskutečným způsobem, že se jeho tržby nakonec zastavily lehce pod úrovní 700 miliónů dolarů. A aby toho nebylo málo, vyfoukl navíc Tom Hanks a spol. Shawshanku i všechny ty Oscary. I když je tak Forrest Gump dodnes všemi milovaný, hádám, že minimálně v době jeho uvedení jej pár nejmenovaných lidí muselo přímo nenávidět.
Vykoupení z věznice Shawshank se tak uznání a nějakého toho finančního úspěchu dočkalo až v průběhu následujících let. Ve kterých mimochodem Darabont stihl natočit ještě jedno vězeňské drama, a to Zelenou míli, která už se samozřejmě kromě výborných ohlasů dočkala také její kvalitě odpovídajících tržeb. Svou zásluhu na tom přitom kromě účasti tehdy extrémně populárního Toma Hankse, dozajista mělo i právě Vykoupení z věznice Shawshank.
Hvězdná pěchota / Starship Troopers (1997)
Snímky Paula Verhoevena byly vždycky extrémně zajímavé, brutální, a především taky hodně provokativní a kontroverzní. S ony kontroverzními tématy přitom očividně nehodlá končit ani na stará kolena, kdy do toho pořád extrémně šlape. Stačí se podívat na jeho nedávný snímek Benedetta pojednávající o lesbických jeptiškách a bude vám hned jasné, o čem mluvím.
Ačkoliv se přitom většina jeho snímků vyznačuje opravdu kvalitním řemeslem a má na kontě hity jako je RoboCop, Totall Recall či Základní instinkt, neznamená to automaticky, že by pokaždé natočil komerční hit. Jak se říká, i mistr tesař se někdy utne, což se nevyhnulo ani Verhoevenovi. Ten totiž po třech výše zmíněných hitech nejprve přišel s kino propadákem v podobě Showgirls, na který pak o dva roky později navázal dnes kultovní, v té době ovšem nikým nepochopenou, Hvězdnou pěchotou.
I když se mělo jednat o epickou sci-fi podívanou, na kterou se pohrnou davy lidí, nakonec to dopadlo úplně obráceně, a to i přes skutečnost, že první víkend uzavírala na prvním místě tržeb s otevírákem v hodnotě 22 miliónů dolarů. Po prvním víkendu se ale začala extrémně propadat. Z Ameriky si tak nakonec odnesla jen 54 miliónů a celkové tržby se pak zastavily na nějakých 121 miliónech dolarů. Což při rozpočtu 105 miliónu dolarů prostě a jednoduše nestačí.
Přitom jde o perfektně natočenou sci-fi podívanou, ve které sledujeme středoškoláka Johnnyho Rica, jež se nechá podobně jako řada jeho spolužáků po maturitě naverbovat do armády, aby bránil Zemi před útoky mimozemských brouků. Vážně mě nenapadá jediná věc, kterou bych Hvězdné pěchotě vytknul. Verhoevenovi se prostě podařilo natočit nejenom dokonalý akční snímek s neskutečným tempem, hromadou sympatických postava a legendárních hlášek, ale hlavně taky dokonalou satiru, ve které bez servítek kritizuje totalitní režimy a německou propagandu druhé světové války.
Právě to ale diváci ani kritici v době uvedení snímku nepochopili. Místo toho, aby tak byl Verhoeven chválen za to, jak efektně avšak stále nenápadně dokázal vykreslit utopistickou totalitní společnost, byl hlavně kritizován za velebení nacistických symbolů a totalitních režimů. Kritika tak Hvězdnou pěchotu v podstatě naprosto ztrhala, což se pak bohužel negativně odrazilo také na tržbách.
Kromě toho pak byla dalším velkým problémem nabitá konkurence. Krátce po uvedení Hvězdné pěchoty totiž do kin dorazily další dva výrazné sci-fi snímky, a to druhý Mortal Kombat a hlavně čtyřka Vetřelce. Jen o měsíc později měl navíc premiéru také druhý Vřískot, bondovka Zítřek nikdy neumírá, a hlavně pak Titanic, tedy třetí nejvýdělečnější film všech dob.
Když si k tomu navíc přičtete absenci jakékoliv výraznější herecké hvězdy, osud Hvězdné pěchoty byl prostě zpečetěn. Nejenom diváci, ale i kritici si však k ní v následujících letech začali nacházet cestu, a to dokonce tak extrémním způsobem, že je dodnes považována za kultovní a naprosto přelomovou záležitost. V době uvedení to nicméně s Hvězdnou pěchotou nevypadalo ani zdaleka tak růžově jako dnes.
A to je pro tentokrát vše. Doufám, že se vám článek líbil a druhá část dorazí za týden. Do té doby se mějte fajn a určitě mrkněte na moje starší články.