Rok 2021 je za námi a nám tak nezbývá nic jiného než se trochu poohlédnout za tím, co za filmy nám vlastně nadělil. Samozřejmě, že jsme jich kvůli koronaviru nedostali ani zdaleka tolik, kolik jsme mohli. Pořád si ale myslím, že to byl rok opravdu napěchovaný zajímavými či z nějakého důvodu klíčovými snímky.
Jen se nad tím zamyslete, Daniel Craig se rozloučil s rolí Jamese Bonda. Konečně jsme se dočkali opravdu dechberoucího filmového zpracování epické Duny. Třetí díl nového Spider-Mana se nebál trochu si pohrát s paralelními vesmíry a doručil nám tak perfektní fan servis. Dočkali jsme se návratu kultovního Matrixu, byť v malinko rozporuplném pojetí. A málem bych zapomněl, dorazila taky Ligy spravedlnosti Zacka Snyder či souboj Godzilly a King Konga.
I přes stále neutuchající koronakrizi toho teda bylo rozhodně hodně, a proto jsem se rozhodl, sepsat seznam 5 nejlepších filmů roku 2021. Půjde přitom samozřejmě o můj čistě subjektivní názor. Váš žebříček se tak může lišit, jak v pořadí, tak ve filmech samotných.
5. Zhoubné zlo / Malignant
Pro někoho možná naprosto příšerný a nefungující horor, pro mě ale naopak svěží jednohubka natočena zatraceně efektním způsobem. James Wan, režisér kultovního prvního dílu série Saw, prvních dvou dílů V zajetí démonů či nového Aquamana, si tu očividně splnil klukovský sen, když se pokusil natočit horor vzdávající holt italským žánrovým klasikům.
Ačkoliv jsem přitom žádný italský kousek, kterému vzdával Wan poctu neviděl, a pojem giallo jsem si přečetl až v komentářích na ČSFD, film jsem si i tak dokázal bez problémů užít. Naprosto ale chápu ty z vás, kteří mu nemohou přijít na jméno. Přece jenom je to dost přepálené, přehrávané a v konečném výsledku taky pěkně hloupé.
Na druhou stranu jde vidět, že Wan si všechny tyto věci plně uvědomoval a místo toho, aby se je pokoušel skrýt, postavil na nich celý film. V některých pasážích si tak sice budete klepat na čelo a říkat, proboha, na co se to vlastně dívám, na druhou stranu vás ale atmosféra toho filmu naprosto pohltí. Ti přehrávající herci a přepálená hudba tu prostě v kombinaci s Wanovou přesnou a dravou režií fungují naprosto dokonale. Jasně, že výsledná pointa není zrovna nic originálního či nějak promyšleného, na poměry podobně laděného filmu, jsem s ní ale já osobně neměl sebemenší problém. Ba spíše naopak v rámci zajetých pravidel, mi přišla absolutně parádní.
Wan navíc opět dokazuje, kdo je tu králem moderního hororu. Když už má být něco opravdu strašidelného či napínavého, funguje to přesně tak, jak má. Nebojí se přitom pořádně přitlačit na pilu, co se brutality týče a za některé ty kamerové hrátky, by se nemusel stydět ani David Fincher.
Závěrečná akční čtvrthodinka je pak přímo pastvou pro oči. O tak přehledně, stylově a efektně natočené akci si patlalové jako Olivier Megaton mohou nechat jenom zdát. Sečteno, podtrženo, Wan si prostě natočil takový malý, nenáročný snímek, který bude dělat radost v prvé řadě jemu samému, a nikoliv divákům. A na mě to prostě opět fungovalo absolutně dokonale. Nebýt přitom toho úplného závěru, u něhož scénáristka Akela Cooper malinko zaváhala a vyměkla, šlo by skoro o bezchybnou jednohubku.
4. K zemi hleď / Don’t Look Up
Hvězdně obsazený snímek režiséra a scénáristy Adama McKaye dorazil na Netflix 24. prosince a musím říct, že to byl teda zatraceně povedený dáreček pod stromečkem. Jedná se o perfektně napsanou a natočenou satiru plnou kousavých hlášek, hvězdných herců naplno si užívajících svoje role a v neposlední řadě taky scén, u kterých jako divák vlastně nevíte, jestli se máte smát nebo brečet.
McKayovi se tady podařilo bezchybně vykreslit tu debilnost a nesmyslnost, která v současné době vládne světem. Ať už je řeč o fake news, sociálních sítích, influencerech, koronaviru či spasitelských miliardářích. Nebojí se tu prostě ukázat smutnou pravdu toho, že vlastně všichni míříme do totálního hajzlu. Herci v čele s Leonardem DiCapriem, Jennifer Lawrence, Meryl Streep či Jonahem Hillem tu přitom hrají naprosto dokonale a jenom podtrhují tu suverenitu, s jakou nám to McKay všechno servíruje. A my mu to prostě žereme i s navijákem, i přes skutečnost, že nás vlastně brutálním způsobem zesměšňuje a kritizuje.
A já jsem zatraceně rád za to, že si to mohl natočit přesně tak, jak chtěl, se všemi těmi hvězdnými herci, díky kterým si to dříve či později pustí snad úplně každý. Takovýchto povedených kritik společnosti se totiž v poslední době vlastně zas tak moc netočí.
I přesto, že se tak tomu filmu z řemeslné stránky věci vlastně nedá nic vytknout, rozhodně se nejedná o dokonalý snímek. McKay se toho totiž v konečném výsledku snaží přece jenom kritizovat možná až moc, v důsledku čehož tak filmu někde v půlce malinko dojde dech. To se mu sice nakonec podaří zachránit efektním finále, ta pachuť zaškobrtnutí už tam ale prostě zůstane.
I tak se ale pořád jedná o skvělou satiru přesně kritizující problémy, kterými je dnešní společnost prorostlá a nebojí se všem ukázat, že bude zázrak, když tady na tom světě přežijeme do konce tohoto století. Když se zamyslím nad tím, v kolika ohledech má bohužel McKay pravdu, upřímně pochybuji o tom, že se ve svých 24 letech dočkám poklidného důchodu.
3. Rodina na baterky / The Mitchells vs The Machines
Bronzovou příčku minulý rok vybojovala hravá a děsně vynalézavá animovaná podívaná Rodina na baterky, pod kterou je podepsáno tvůrčí duo odpovědné třeba za Spider-Mana: Paralelní světy, Christopher Miller a Phil Lord. A musím uznat, že jim to zase všechno šlape jako hodinky. Jasně, že kvalitativně to nedosahuje výše zmíněného Spider-Mana, na druhou stranu, je to podle mě jeden z nejlepších animáků posledních let. Raya a drak, Duše, Luca a v podstatě všechny ty nové pixarovky se mohou jít zahrabat.
Rodina na baterky je totiž všechny hravě strká do kapsy. Je to prostě svěží, hravý a hlavně vynalézavý animák s božskou animací, hudbou, která šlape na plné obrátky a naprosto fantastickým humorem. Roboti předstírající to, že jsou lidé, byli dokonalost sama. Jasně, že to má malinko pomalejší rozjezd a ke konci to možná až moc tlačí na pilu, co se rodinných hodnot týče.
Já to ale tomu filmu dokážu všechno bez problémů odpustit, protože takto nadšený jsem byl z animáku naposledy možná právě u toho výše zmíněného Spider-Mana. I když tam bylo to nadšení samozřejmě ještě o něco výš. Lord s Millerem prostě opět dokázali, že jim nápady ani po tolika skvělých projektech, ani zdaleka nedochází.
Servírují tak další ultimátní animovanou nálož plnou zběsilé akce, perfektního humoru a přesné hudby. Ty animáky jsou poslední dobou docela slabé, proto musíme být vděční za každou výjimku, které se v tomto žánru dočkáme a že jde v tomto případě o zatraceně povedenou výjimku. Nebýt toho rodinného patosu, neváhal bych tomu napálit 10/10, takhle je to teda „jen“ nadšených 9/10.
2. Rozhněvaný muž / Wrath of Man
Rozhněvaný muž ve mně vzbudil obrovskou zvědavost už po prvním traileru. Místo stylového, zběsilého a lehce odlehčeného akčňáku, které jsou pro Guye Ritchieho tak moc typické, to totiž vypadalo na smrtelně vážnou podívanou, kde pro humor nebude místo. Což mě teda vzhledem k Ritchieovu režisérskému a scénáristickému stylu extrémně překvapilo a po stylových Gentlemanech jsem něco takového vlastně vůbec nečekal.
Ritchie je ale zpět na vrcholu, a i v pro něj malinko neprobádaném žánru, nám extrémně suverénním způsobem servíruje perfektně vystavěné akční drama, ve kterém se rozhněvaný Jason Statham s nikým a s ničím nese** a nutno uznat, že mu to zatraceně sedí. Duo Ritchie a Statham je prostě opět na vrcholu a já upřímně doufám, že se tam udrží i s jejich dalším snímkem Operace Fortune.
Atmosféru má pak Rozhněvaný muž naprosto parádní, Ritchie hezky pomalu buduje napětí a když už jednou za čas dojde na nějakou tu akci, je správně nelítostná a zemitá. Nejednou jsem si při akci vzpomněl na kultovní klasiku typu Nelítostného souboje, což je teda sakra velká pochvala. Ta finální půlhodinka je potom absolutně perfektně napsaná, zahraná a zrežírovaná akční řež, kterou si prostě hned po skončení budete chtít pustit znovu.
No a ten závěr, to je dokonalost sama. Absolutní paráda, jejíž vyznění ještě podporuje perfektně plíživá a gradující hudba. Rozhněvaný muž je tak bez debat bezkonkurenčním akčním dramatem, kterých se v dnešní době zas tak moc netočí. Po neméně povedených Gentlemanech tak mohu bez problémů zkonstatovat, že Guy Ritchie je zpět, a přímo v životní formě.
1. Duna / Dune
Tohle byla pro mě bez debat největší filmová událost roku 2021. rozlučkový Bond i multivesmírný Spider-Man se prostě mohou jít zahrabat, protože právě Duna je tím vůbec nejlepším filmem roku a nejlepším sci-fi filmem za několik posledních let. Samozřejmě, že jsem se o této epické podívané podrobněji vypsal v recenzi. Proto tady jen zopakuji, že je to absolutně bezchybně zrežírovaná sci-fi podívaná, ve které je každý záběr vypiplaný k naprosté dokonalosti. Denis Villeneuve doručil přesně to, co slíbil a v co jsme všichni po povedených trailerech doufali.
Duna je monumentální sci-fi, jejíž hlavní dominantou jsou, přes všechnu tu hudbu a dokonalý vizuál, především nosné postavy. Ty i když mají celkem málo prostoru, jsou totiž všechny do jedné vykresleny naprosto dokonale. Všechny ty vztahy mezi nimi přitom fungují přesně tak, jak mají. Stačí jeden rozhovor mezi Oscarem Isaacem a Timothéem Chalametem a vy jako divák přesně víte, jaký vztah mezi sebou mají a jak moc jim na sobě záleží.
Budu se sice opakovat, ale Duna je prostě absolutně dechberoucím filmovým zážitkem, kde do sebe všechny jeho komponenty zapadají absolutně bezchybným způsobem. Jedná se bez debat o podobně velkou filmovou událost, jakou byl svého času Avatar či Společenstvo prstenu. Návštěva kina je tak v tomto případě naprostou povinností, která celou tu monumentálnost posouvá ještě o několik úrovní výš.
Ten fantastický vizuál je totiž pastvou pro oči a hudba Hanse Zimmera v tom sále prostě duní až neskutečným způsobem. Vážně si nepamatuji, kdy naposledy jsem byl v kině tak intenzivním způsobem přikován k sedačce s pocitem, že jsem svědkem něčeho opravdu výjimečného. Villeneuve opět dokázal, že je jedním z nejlepších režisérů své generace a já už se teď extrémně těším na možná ještě monumentálnější a epičtější podívanou v podobě druhého dílu.
Do žebříčku 5 nejlepších filmů roku 2021 se pak těsně nedostalo dánské drama Rytíři spravedlnosti a ztřeštěná komedie Free Guy. Naopak mezi zklamáni roku bych jednoznačně zařadil Sebevražedný oddíl, Poslední souboj či Není čas zemřít. Za nejhorší filmy roku 2021 bych pak označil Armádu mrtvých, Candymana, Halloween zabíjí či dvojku Únikové hry.
A to je pro tentokrát vše. Doufám se vám článek líbil a snad se uvidíme zase u dalšího. Do té doby se mějte fajn a samozřejmě vám přeji šťastný Nový rok .