Marvel Cinematic Universe

3 důvody, proč je čtvrtá fáze MCU bezradná

Marvel Cinematic Universe neboli zkráceně MCU už je tu s námi od roku 2008. Právě v tom roce do kin vtrhnul první Iron Man s tváří charismatického Roberta Downeyho Jr. a navždy změnil filmový průmysl. Marvel v čele s Kevinem Feigem tehdy odstartoval něco, co bylo do té doby zcela nepředstavitelné, a to komplexní filmový vesmír, ve kterém se v jednotlivých filmech potkávají různé postavy z různých filmů daného vesmíru.

Do dnešního dne jsme se přitom dočkali už celkem 29 filmů patřících do MCU, ke kterým navíc od roku 2021 přibylo také 7 seriálů. Ať už si tak o „marvelovkách“ myslíte cokoliv, musíte uznat, že je zkrátka neuvěřitelné, co všechno za těch 14 let dokázal Feige a spol. vyprodukovat. Když nepočítám původní a prequelovou trilogii Star Wars, s myšlenkou vybudovat filmový vesmír se do té doby pokoušelo pracovat pouze studio Fox, a to skrze komiksové X-Meny.

Iron Man

Jejich filmový vesmír sice začal klasickou trilogií, postupně jsme se však i zde dočkali různých spin-offů, prequelů a následně i dalších sequelů, ve kterých nám byl navíc, v důsledku událostí z přechozích snímků, představen alternativní vesmír zcela odlišný od toho z původních filmů. Foxové se nicméně po několika přešlapech, jakými byly snímky s podtitulem Apocalypse a Dark Phoenix, rozhodli sérií X-Men ukončit. I když to tak s mutanty ještě před pár lety nevypadalo vůbec růžově, je dost pravděpodobné, že je dříve či později opět uvidíme.

Momentálně totiž spadají, podobně jako MCU, pod Disneyho, což tvůrcům samozřejmě otevírá mnoho možností, jak s nimi dále pracovat. Kdyby se tak za pár let po boku Avengers objevil takový Wolverine s tváří Taroga Egertona, vlastně bych se tomu vůbec nedivil. To vše jsou ale zatím jen fanouškovské představy, kromě třetího Deadpoola zatím žádné další mutantí dobrodružství potvrzeno nebylo.

Ale zpět k MCU. Po prvním Iron Manovi dorazil Neuvěřitelný Hulk následovaný druhým Iron Manem, Thorem a Kapitánem Amerikou. Všechny důležité postavy a události představené v těchto filmech pak daly vzniknout Avengers – epické, a historicky neopakovatelné podívané, ve které se na filmových plátnech poprvé sešli bok po boku kromě výše zmíněných superhrdinů také Black Widow a Hawkeye. První fáze MCU tak byla dokonána a Feige a spol. mohli s klidem pokročit do té další.

Momentka z prvních Avengers

Dočkali jsme se tak dalších pokračování Iron Mana, Thora i Kapitána Ameriky, k tomu přibyli Strážci Galaxie a Ant-Man. A vše opět pomyslně vyvrcholilo v dalších Avengers. A pak nastala fáze třetí, vrchol celého MCU. V epickém třetím díle Kapitána Ameriky nám byl představen Black Panther a Spider-Man, kteří následně oba dostali svou sólovku. Dalšího dílu se pak dočkali nejen Strážci Galaxie či Thor, ale i takový Ant-Man, a aby toho nebylo málo, svůj prostor dostal také Doktor Strange a Captain Marvel.

To vše, jen proto, aby nám pak tvůrci v roce 2018 naservírovali nejprve akcí nadupanou podívanou v podobě Avengers: Infinity War, o rok později následovanou dojákem a pomyslným závěrem celého MCU budovaného už od roku 2008 v podobě Avengers: Endgame. Právě Endgame bylo kasovním trhákem tak velkým, že dokonce dokázalo, byť jen na moment, překonat Avatara na postu nejvýdělečnějšího snímku všech dob. Studio tak přepočítávalo miliardy dolarů, fanoušci jásali nad epickým finále a vše vypadalo naprosto bezchybně.

Pak ale přišla fáze čtvrtá a s ní první náznaky vyčerpanosti materiálu, se kterou by mohli v budoucnu pomoct a možná tak znovu nakopnout celý MCU právě X-Meni. K tomu ale zase jindy, tentokrát se totiž podíváme na 3 důvody, proč je zatím čtvrtá fáze MCU naprosto bezradná a pro někoho dokonce extrémně slabá.

Absence nových zajímavých postav

Tony Stark a Steve Rogers, dvě postavy, které byly a pořád vlastně jsou základním pilířem celého MCU. Proč právě tito dva? Stačí se podívat na třetí díl Kapitána Ameriky, abyste pochopili, co mám na mysli. V jejich odlišnosti se skrývá zbraň, díky které byl Marvel schopen oslovit v podstatě úplně každého. To, co se vám totiž nelíbí na jednom, to přesně vám dokáže nabídnout ten druhý. Jedná se navíc o extrémně komplexní, a hlavně vůdčí charaktery, na kterých stojí a padá celý MCU.

Jasně, že i takový Thor, Bruce Banner, Black Widow či Hawkeye jsou bez debat zajímavé charaktery, žádný z nich nicméně nehrál ve vývoji MCU tak významnou roli, jako právě Iron Man a Kapitán Amerika. Obě tyto postavy se ovšem v Endgame dočkaly důstojné rozlučky a je tak vysoce nepravděpodobné, že by se ještě někdy v budoucnu mohly objevit. To by samozřejmě ještě nemuselo znamenat nic zlého, přece jenom jsou tu desítky dalších komiksových postav, které by si taktéž zasloužily podívat se na filmové plátno. Problém je v tom, že momentálně není žádná z postav tak zajímavá, charismatická a vůdčí jako byl právě Kapitán či Iron Man.

Captain America

Rogers sice na konci Endgame daroval svůj ikonický štít Samu Wilsonovi, ze kterého se tak oficiálně podobně jako v komiksech stal nový Kapitán Amerika. Postava Falcona ale není žádný tahoun. Jako sidekick sice fungoval skvěle, samostatný film ovšem utáhnout prostě nedokáže. O nově potvrzený čtvrtý díl Kapitána Ameriky právě s Falconem jako hlavním hrdinou se tak začínám vážně docela bát. Moc tomu přitom nepomáhá ani výběr režiséra. Na tento post byl totiž nedávno potvrzen neznámý Julius Onah. Ten má zatím na kontě jen tři celovečerní filmy, přičemž jedním z nich je příšerné zakončení trilogie Cloverfield.

Očividnou náhradou za Tonyho Starka pak měl být samozřejmě Doktor Strange. Ani jeho postava, byť hraná skvělým Benedictem Cumberbatchem, toho ale zatím zrovna moc předvést nestihla, ba spíše naopak. Jeho první sólovka sice byla víceméně fajn, dvojku ale považuji za jednu z těch vůbec nejhorších marvelovek, jakou nám kdy Feige a spol. naservírovali. Ani v tomto ohledu to tak zatím zrovna moc nevychází.

Z původních Avengers je tu pak samozřejmě ještě Bruce Banner, Hawkeye a mocný Thor. Ani jeden z nich ale prostě není tím vůdcem, který by dokázal vést týmovku a vzbuzovat určitý respekt. Banner je ustrašený vědec vždy stojící někde v pozadí, jehož charisma zmizelo v okamžiku, kdy se stal stabilně zeleným (a taky otravným) a Hawkeye je na to prostě moc slabý. Nechápejte mě špatně, jeho seriál patří k tomu lepšímu, co nám zatím Marvel na poli seriálů naservíroval, pořád je to ale jen týpek s lukem a šípy. Nejvhodnější volbou by se tak jevil Thor, to by si ho ale nesměl vzít na parádu Taika Waititi. Přitom právě Thor mohl být díky tomu, co všechno viděl a o co všechno přišel extrémně zajímavou a tragickou postavou. Waititi z něj ale v posledním Thorovi s podtitulem Láska jako hrom udělal komického idiota, jež ze sebe chrlí jeden nepovedený vtip za druhým.

Anthony Mackie jako Falcon

Kdo zbývá? Po čtyřce Thora bychom se měli dočkat dvojky Black Panthera. V důsledku náhlého úmrtí Chadwicka Bosemana, který byl v roli T’Chally naprosto skvělý, nás ale nečeká klasický sequel, nýbrž origin s Letitou Wright v hlavní roli. Ta si zahrála Shuri, sestru T’Chally a právě ona by tak měla být novým Black Pantherem. Což je logická, avšak trochu nešťastná volba. Shuri je totiž extrémně otravná, a hlavně nezajímavá postava. Obavy ohledně druhého Black Panthera jsou tak celkem na místě.

Poté nás čeká třetí Ant-Man, následující třetími Strážci Galaxie, pokračováním Captain Marvel nazvané the Marvels a taky Fantastickou čtyřkou. Ať se na to ale koukám, jak chci, nevidím nikoho, kdo by mohl úspěšně nahradit, jak Rogerse, tak Starka. Strážci nepřipadají v úvahu, Captain Marvel jak by smet a Fantastická čtyřka? U té můžeme jen doufat, že se Reed Richards dočká, po poměrně trapném představení v posledním Doctoru Strangeovi, určitého vykoupení.

Upadající kvalita

Ruku v ruce s absencí vůdčích, a hlavně zajímavých postav jde také pokulhávající kvalita posledních filmů a seriálu ze světa MCU. Seriálový Loki sice sklízel chválu téměř na všech frontách a ani ten Hawkeye nakonec nedopadl vůbec špatně, reakce na ostatní MCU seriály ale zatím zrovna moc pozitivní nejsou. Hlavně teda Falcon a Winter Soldier, Moon Knight či Ms.Marvel bůhví, jak pozitivní ohlasy nesklidily.

Ještě hůře na tom ale momentálně jsou filmy čtvrté fáze MCU. Black Widow měla skvělý začátek, který se ale ke konci změnil na absolutní CGI bordel. Shang-Chi sice byla příjemná oddechovka s pěknou akcí a rychlým tempem, nic zásadního se v něm ale neudálo. Eternals raději ani nebudu komentovat, nestojí za to. No a třetí Spidey? Ten byl fajn nostalgickým návratem mnoha postav, Peter v něm byl ale za ještě většího troubu než kdy dříve a když pomineme tu nostalgii, zbyde nám jen vesměs průměrný snímek s otravným hlavním hrdinou.

Tessa Thompson a Natalie Portman ve filmu Thor: Láska jako hrom

Jak už jsem zmínil dříve, Druhý Doctor Strange je pak absolutní průser, který mě naštval možná ještě více než Eternals a čtvrtý Thor je opět jen barevnou ptákovinou postrádající jakýkoliv smysl. Ať se tak na to dívám, jak chci, čtvrtá fáze má zatím na poli filmů jen celkem povedeného Shang-Chiho a na nostalgii sázejícího Spideyho. Na poli seriálů pak jen povedeného Lokiho s Hawkeyem. Vše ostatní jsou ale, když ne přímo extrémní průsery, tak minimálně zapomenutí hodné zcela průměrné marvelovky.

Strange sice v kinech celkem zabodoval a Spidey je dokonce z pohledu tržeb naprostá pecka, takoví Eternals ale ukázali, že fanoušky zatím noví hrdinové zrovna moc nezajímají. Čímž se oslím můstkem vracím k předchozímu bodu, Marvelu prostě zatím žalostným způsobem chybí nové postavy, které by reálně někoho zajímaly. A pokulhávající kvalita toho, co nám teď Feige a spol. servírují tomu rozhodně nepomáhá. Což mě přivádí k bodu dalšímu.

Příliš mnoho obsahu

Podobně jako v případě dalších značek, jež momentálně spadají pod Disney, i s Marvelem nakládá Disney možná až moc ukvapeně. Spíše, než na kvalitu se totiž soustředí hlavně na kvantitu. Skvělým příkladem této strategie jsou mimo Marvel také Star Wars. Nejnovější trilogie je nekonzistentní, nesmyslná a v mnoha ohledech vlastně absolutně děsná. Nejinak tomu přitom je i na poli seriálů, kde sice pořád boduje Mandalorian, Boba Fett i Obi-Wan jsou ale podprůměrné záležitosti se zápletkou vycucanou z prstu.

Podobně tomu pak začíná být i v případě Marvelu, kde sice pořád na vše dohlíží Kevin Feige, poprvé od začátku MCU ale začínám mít pocit, že se mu to všechno malinko rozpadá pod rukama. Začíná toho totiž být prostě a jednoduše moc. Jen pro představu, stopáž první i druhé fáze MCU se vešla pod 13 hodin. Třetí fáze se pak sice vyhoupla na skoro 25 hodin. To ale nebylo nic oproti tomu, jak dlouhá je zatím fáze čtvrtá. Ta už je totiž momentálně na neuvěřitelných 49 hodinách stopáže. A to máme přitom před sebou stále ještě pět snímků a hned několik seriálů.

Moon Knight

Abyste se dnes v MCU plně orientovali, už vám tak nestačí zkouknout dva snímky za rok, nýbrž tři až čtyři. K tomu si navíc připočtěte ještě minimálně tři seriály ročně a přehlcenost obsahem máte na světě. Ačkoliv má přitom Marvel dozajista veškeré zdroje, které potřebuje, čím dál více se ukazuje jistá ukvapenost a nedodělanost daných projektů. Všechny ty scénáře jsou prostě psány extrémně rychlým tempem. Viditelně přitom není čas na to, aby se nad nim někdo opravdu zamyslel a vymyslel tak něco opravdu kulervoucího.

Na kvalitu tak Disney v poslední době nehraje. Důležité je pravidelně diváky zásobovat průměrným obsahem a doufat, že se něco z toho jednou za čas chytne. Takhle by to ale přece fungovat nemělo. Disney tak v tomto ohledu začíná malinko připomínat Netflix, který se dlouhodobě zaměřoval hlavně na kvantitu a úplně kašlal na kvalitu. Samozřejmě ho to doběhlo a začíná pomalu přehodnocovat svou strategii. Nechci tvrdit, že to samé v budoucnu čeká také Disney, vážně by se ale měli trochu zamyslet nad tím, jak moc vlastně některým značkám svým ukvapeným tempem škodí. Méně je někdy více.